Sv. Václav před císařem

Popis: Obraz malovaný na plátně ve formě svisle umístěného obdélníku. Kompozice zachycuje svatého Václava, českého knížete přijíždějícího – anděly, kteří ho zázračně nesli – před císaře do říšského Seymu. Vícefigurová scéna s davem postav zobrazených v různých pózách a kostýmech, se složitou kompozicí. Celé se to odehrává uvnitř – v bazilice (?) – s monumentálními formami. Na pravé (z divákovy) straně kompozice je v perspektivním pohledu postupné: velká půlkruhová arkáda, vyhloubená ve zdi značné tloušťky (boční stěny této velké arkády mají architektonické členění s pilastry a kladím). , a s menší arkádou, na jejíž ose nad obloukem kartuše s přemyslovským erbem). V pozadí kolonáda z podpěr s kompozitními hlavicemi, nesoucí plné kladí a valená klenba s květinovými motivy záměrně malovanými nebo vyřezávanými. Interiér této lodi je rozdělen jakýmsi balkonem. Na obraze je levá (z pohledu diváka) část této baziliky neviditelná, protože ji zakrývají závěsy v popředí, vyplňující levý horní (z pohledu diváka) roh obrazu. Barvy architektonických motivů jsou zachovány v odstínech šedé a hnědé spadající do červené; tmavě modré a bílé závěsy s hnědým rámem. Popisované architektonické motivy jsou podány zcela ahistoricky a fantasticky, i když v souladu se slohovými rysy pozdně barokní architektury. Vlastní vícefigurová scéna se odehrává v popředí, před podloubím vedoucím do monumentálního sálu. Umístění nejvýznamnější postavy celého cyklu, sv. Václava, označuje ideový střed kompozice. V pravém dolním (diváckém) rohu malby jsou zobrazeny vířící, bílo-šedé a růžové mraky, se třemi postavami obrácenými k ose kompozice. uprostřed je vidět sv. Václav podepřený dvěma anděly viditelnými z jeho stran. Světec, umístěný téměř ze 3/4 na pravou (heraldickou) stranu, vykročí levou nohou silně vpřed. Hlava je mírně nakloněna ve stejném směru, ve kterém je natočeno tělo. Světec má tvář zralého muže, orámovanou strništěm a dlouhými vlasy spadajícími na ramena; vousy a hnědé vlasy. Ruce světce jsou mírně pokrčené v loktech, spuštěné do výše boků, roztažené do stran, s dlaněmi otevřenými směrem k postavě na opačné straně obrazu, jako by bylo znázorněno v gestu odmítnutí. Vládce je oděn do vlajících hábitů odhalujících jeho nohy po kolena: zase bílý hábit (z něhož je vidět pouze límec a konec pravého rukávu) a modrý svrchní hábit a růžový hermelínem lemovaný plášť se stejným pelerína. Na krku mu visí dlouhý hnědý (nepochybně zlatý) řetízek s medailonem. Na hlavě můžete vidět červenou mitru orámovanou ve spodní části hranostajem. Viditelná je jedna bota světce, nízká, plná, s rovnými konci. Andělé vedoucí světce a ukazující prsty na druhou část kompozice na opačné straně obrazového pole (konkrétně na tamního císaře), s mladými tvářemi, blond vlasy, jsou oděni do velmi zacuchaných hábitů v bílo-šedé barvě. , zelená a cihlově červená; roucha odhalují paže andělů, jejich bosé nohy. Na hřbetě viditelná velká křídla posazená svisle nahoru, šedá a bílá. Levou spodní část obrazu vyplňuje dav asi deseti hodnostářů sedících na lavicích (jeden, zdobený volutami, hnědý, usazený na šedé podlaze z obdélníkových desek, viditelný v levém – z pohledu diváka – rohu obraz). Tito hodnostáři, znázornění v animovaných pózách, se k sobě otáčejí a v úžasu gestikulují. Jsou oděni do bohatých pestrobarevných kostýmů, někteří nosí knížecí mitry nebo čepice s peřím. Obklopují třístupňový podstavec, na kterém stojí císař, který je ekvivalentem sv. Václava na druhé straně obrazu. Viditelný z pravého profilu, nakloněný ke svatému Václavovi, s hlavou mírně nakloněnou k divákovi, s obličejem orámovaným strništěm a vlasy, s pravou paží ohnutou v lokti, nataženou dopředu a držící bronzové (záměrně zlaté) žezlo pryč od těla, směřující ke svatému Václavovi; císařova levá ruka viditelná v hlubinách, nižší, posunutá na stranu od těla. Panovník oděný do brnění a zapletený hnědý plášť zdobený na okrajích drahokamy. Na císařově hlavě je uzavřená koruna se čtyřmi mašlemi, nahoře s koulí s křížem, bohatě zdobená.

Historie: Obraz patří do série umístěné na stěnách lodi věnované dvěma svatým patronům kostela (a zároveň patronům zemí, ze kterých pocházeli): Stanislavu, krakovskému biskupovi a mučedníkovi, a Václav, český kníže a také mučedník. Diskutovaný obraz byl na stěnu lodi zavěšen až v roce 1725. Poznáme to z nápisu na zdi (na omítce) za obrazem. Nelze však vyloučit, že samotný obraz vznikl již dříve, kolem roku 1720, kdy – jak z pramenů víme jeho tvůrce Jeremiáš Joseph Knechtl, byl placen za namalování posledních děl série. Zhotovení bohatě zdobeného rámu pro toto dílo mohlo trvat i několik let. Všechny tyto práce financovala radnice města Svídnice.

Charakteristika: Rozhodnutí vytvořit pro kostel ve Świdnici velké obrazy znázorňující život jeho patronů bylo zřejmé díky živému liturgickému kultu světců zmíněných v tomto kostele. Zde diskutovaný obraz vděčil za svou stavbu fondům města Svídnice, jehož správci tak dávali najevo svůj vztah ke katolickému náboženství. Obraz, stejně jako dva další odkazující na svatého Václava, nebyl dosud zcela přesně interpretován. Přítomnost císaře natahujícího žezlo směrem ke svatému Václavovi na scéně přiměla badatele definovat zobrazení jako ilustraci výjevu sv. Václava přebírajícího královskou důstojnost z rukou císaře. Zapomnělo se však, že patron Čech se královské důstojnosti nikdy nedočkal. Scéna zachycuje okamžik zázračného příjezdu zesnulého českého knížete na zasedání říšského sněmu a jeho uvítání císařem.