Sv. Stanislav Kostka
Vytvořil Jeremias Joseph Knechtel
Datum vzniku obraz 1700, rám 1710
Rozměry Obraz - výška 212 cm, šířka 167 cm Rám - výška 478 cm, šířka 327 cm
materiál / technika barevný základní nátěr dřevo leštěný základní nátěr olejová technika plátno pozlacení tesařské a řezbářské techniky
Místo expozice Hlavní loď jižní stěna přes pátý pilíř mezilodní arkády jdoucí od východu
Popis: Oválný obraz obsahuje zobrazení vidění sv. Stanislava Kostky, kterému se při modlitbě zjevuje Dítě Ježíš. Hnědé pozadí zobrazení, většinou jednolité („abstraktní“), má v horní části, zejména na levé straně kompozice, podobu lehce růžových, nasvícených mraků, zesvětlených bílou. Svatý Stanislav je zobrazen v pravé (při pohledu od diváka) polovině kompozice, klečí a čelí heraldicky vpravo, zobrazen od kolen, s hlavou mírně zvednutou, s pravou rukou složenou na hrudi a nataženou levou rukou vpřed. Světec se konečky prstů dotýká nohy pravé nohy Dítěte, patrné v druhé polovině obrazu, nahoře na pozadí osvětlených mraků. Tvář mladistvého světce, s jemnými, zaoblenými rysy, s výrazným nosem; krátké, husté, tmavé (hnědé) vlasy obklopující hlavu; spíše baculaté ruce; bílá barva těla. Stanislav Kostka v černém jezuitském hábitu s rozepnutým límcem u krku, odhalujícím podobně rozevřený bílý límec košile; lemy spodního prádla jsou patrné i na koncích dlouhých a úzkých rukávů hábitu. V levé polovině obrazu nahoře je Dítě zobrazeno v plné podobě, jak sedí na oblacích, čelem ke světci, s pravou nohou a rukama nataženýma směrem k němu. Dětská tvář s téměř „dospělými“, i když jemnými rysy, hlavou orámovanou krátkými blond vlasy a světle růžovou pletí. Nahé tělo malého Ježíška je kolem pasu zakryto tmavě růžovou drapérií; pod nohama dítěte je vidět pár okřídlených hlav andělů (šedomodrá křídla). Částečně prolamovaný rám. V obecném obrysu oválu, mírně protáhlý na svislé ose. Nahoře je výzdoba rámu o něco propracovanější, má charakter finály, na jejíž ose je přímo nad obrazem umístěna velká mušle. Rám je zespodu vyříznut rovně. Vyrobeno ze symetrických, vícevrstvých vazeb akantového bičíku v bílé barvě leštěného podkladu, s ostrým stylingem (ale ještě nevadnoucím) a jemnějšími květinovými motivy a rohy hojnosti po stranách rámu. Popisované vazby jsou obohaceny o motivy zcela nebo zčásti zlaté: profilované lišty, různě široké úseky nabírané stuhy, většinou točené (s volutovým zakončením), samostatné voluty, květy lilií, roh, kupř. s velkými květními kalichy v horním výběžku (v horní části rámu).
Provenience: Obraz patří do série devíti kompozic financovaných svídnickými jezuity v rámci barokizace gotického interiéru kostela ve Świdnici, která trvala několik desetiletí. Obrazy si objednali v roce 1700 dva slezští malíři: čtyři od Knechtla a pět od Johanna Jacoba Eybelwiesera mladšího. Knechtel své obrazy namaloval pravděpodobně docela rychle, ale bohaté rámy k nim vznikly až o deset let později, zřejmě až když byly hotové všechny obrazy cyklu.
Charakteristika: Obraz patří do série, která měla přiblížit zásluhy jezuitů v dějinách katolické církve zobrazením nejvýznamnějších představitelů řádu. Mezi nimi vynikali dva velmi mladí jezuité, kteří nebyli mučedníky, ale extrémně horlivými věřícími. Vedle Itala svatého Alojzyho Gonzagy, jehož obraz byl rovněž zařazen do svídnické série, Polák sv. Stanislav Kostka, narozený roku 1550 v Mazovsku jako syn kastelána Zakroczymu Jana. Jako chlapec byl poslán do studium ve Vídni, kde studoval pod dohledem jezuitů. Rychle se projevila jeho zvýšená religiozita, posílena mystickým zážitkem, který prožil během své nemoci v roce 1565. Stanislaus se rychle rozhodl – proti otcovu postavení – vstoupit do nového řádu a v roce 1567 se přes Bavorsko dostal do Říma, kam ho František Borgias nasměroval. noviciátu v kostele sv. Ondřeje v Quirinálu. Tam krátce nato, 15. srpna 1568, zemřel Stanislaus na malárii. Podle mínění jeho současníků měl výjimečné charakterové vlastnosti a zemřel v auře svatosti. Blahořečen roku 1606, svatořečen roku 1726. Jeho zastoupení v cyklu svídnických obrazů jej vědomě přibližuje k obrazu sv. Alojzy Gonzagy. Obraz patří do raného období Knechtlovy tvorby a v kompozici představení jsou dodnes patrné dozvuky manýristických řešení. Záběr je však v tomto případě velmi poklidný a Knechtel kladl důraz především na ilustraci hlubokého duchovního života světice.
Bibliografia
Edmund Nawrocki, Kościół parafialny św. Stanisława i św. Wacława w Świdnicy. Przewodnik, Świdnica 1990, s. 23.
Henryk Fros SJ, Święci i błogosławieni Towarzystwa Jezusowego, Kraków 1992, s. 25-27 [tylko do ikonografii – nie zawiera wzmianki o obrazie ze Świdnicy].
Rainer Sachs, Teresa Sokół, Życie i twórczość rzeźbiarza Tobiasa Franza Stallmeyera (1673-1747), [w:] Dziedzictwo artystyczne Świdnicy, Pod redakcją Bogusława Czechowicza, [Książka zawiera materiały z sesji naukowej odbytej w Świdnicy w dniu 2 czerwca 2000 roku], Wrocław- Świdnica 2003, s. 150 i 152.
Dariusz Galewski, Jezuici wobec tradycji średniowiecznej. Barokizacje kościołów w Kłodzku, Świdnicy, Jeleniej Górze i Żaganiu, Kraków 2012 (Ars Vetus et Nova, Redaktor serii Wojciech Bałus, T. XXXVI), przypis 28 na s. 222.
Jeremias Joseph Knechtel (1679-1750). Legnicki malarz doby baroku, Pod redakcją Andrzeja Kozieła i Emilii Kłody, [katalog wystawy], Muzeum Miedzi w Legnicy, Akademia Rycerska, październik 2012 – kwiecień 2013, Legnica 2012, poz. kat. A.91-94 na s. 190-192 (noty opr. Emilia Kłoda), il. A.92 na s. 191; na s. 190 zebrana pełna literatura przedmiotu.
Barbara Skoczylas-Stadnik [tekst], Franciszek Grzywacz [fotografie], Katedra świdnicka perłą Dolnego Śląska, Legnica 2016, s. 43.
Malarstwo barokowe na Śląsku, pod redakcją Andrzeja Kozieła, Wrocław 2017, s. 488 (autorka noty poświęconej malarzowi: Emilia Kłoda).





