Sv. Pavel Miki

Popis: Oválný obraz obsahuje vyobrazení sv. Pavla Mikiho v okamžiku mučednické smrti. Světec je zobrazován od kolen, přivázaný provazy ve svislé poloze k hnědému kříži, špatně odlišitelnému od pozadí, s široce rozpaženýma rukama, s hlavou mírně zvednutou doleva (heraldicky). Má tvář muže středního věku s krátkými prošedivělými vlasy a strništěm s krátkým plnovousem a očima vzhůru. Individuálně charakterizovanou tvář světce zdůrazňují hluboké stíny. Má na sobě černý řeholní hábit s dlouhými rukávy a pod ním bílé roucho s viditelnými rukávy a límečkem. Jeho trup je proražen dvěma zespodu šikmo směřujícími kopími, částečně viditelnými, šedými a černými, s tmavě červenými třásněmi na kořenech čepelí: na habitu jsou patrné hojné stopy krve. Pozadí vyobrazení je převážně tmavě červené, s hnědým nádechem, s viditelnými obrysy mraků a paprsků světla. Na pozadí v horní části obrazu je zobrazen létající anděl pokrytý červenou drapérií, držící tmavě zelenou mučednickou dlaň a věnec. Částečně prolamovaný rám. Má obecný obrys oválu, na svislé ose mírně protažený (od vrchu poněkud více, kde má charakter finály, na jejíž ose je vyobrazena částečně zlatá koruna s horní částí z bílého akantu listy, nad nimiž je téměř nahoře na rámu zlatá voluta). Rám je ve spodní části rovně střižený. Vyrobeno ze symetrických, vícevrstvých vazeb akantových bičíků v bílé barvě leštěného základu, s ostrým stylingem (ale ještě nevadnoucím) obohaceným o zlaté motivy: úseky nabírané stuhy, obvykle točené (s volutovými konci), palmové listy a vavřínové ratolesti, zlomená stuha a zvonky (poslední dva motivy na rámu přímo obklopující obraz) a roh hojnosti (ve spodní části rámu).

Historie: Obraz patří do série devíti kompozic financovaných svídnickými jezuity v rámci důkladné barokizace gotického interiéru kostela ve Svídnici, která trvala několik desetiletí. Obrazy si objednali v roce 1700 dva slezští malíři: čtyři od Knechtla a pět od Johanna Jacoba Eybelwiesera mladšího. Knechtel, který za svá díla dostával celkem 60 florénů, obrazy namaloval zřejmě celkem rychle, ale bohaté rámy k nim byly vyrobeny o deset let později, nepochybně v souvislosti s pracemi na obrovských prvcích zařízení chrámu, provedenými v r. zároveň řezbářskou dílnou, kterou na místě organizovali jezuité.

Charakteristika: Obraz patří do série, která měla přiblížit zásluhy jezuitů v dějinách katolické církve zobrazením nejvýznamnějších představitelů řádu, zejména mučedníků, kteří přišli o život během jezuitských misií na Východě. Některá starší literatura nesprávně označuje hrdinu skladby jako sv. Jana Františka Régise (nebo jako sv. Jana z Gota). Mezitím svatý Paul Miki, Japonec narozený kolem roku 1565 poblíž Kjóta, byl v rodině vysokého společenského postavení, ale inklinoval ke katolicismu. Jako dítě byl pokřtěn a vychován jezuity, přidal se k nim jako chlapec a jako dospělý se stal vynikajícím katechetou – byl předurčen k vysvěcení na kněze (což bylo v případě Japonců vzácné). Jako jeden z mnoha jezuitů se stal obětí perzekuce v posledních letech 16. století. Ve vězení vysvětil kněze a 5. února 1597 byl po mučení umučen (s celkem dvaceti šesti křesťany) poblíž Nagasaki (ukřižován a probodnut kopími). Blahořečen byl roku 1627 papežem Urbanem VIII. a roku 1862 svatořečen papežem Piem IX. Téma jezuitských mučedníků muselo být blízké autorovi obrazu Jeremiáši Josephu Knechtlovi, který se – pravděpodobně po studiích v Praze – usadil v Lehnici. a stal se primárně spojen s tímto řádem. Malba spadá do raného období jeho tvorby, ve kterém jsou ještě patrné určité ohlasy manýristických řešení. Skladba i přes své dramatické téma neoslní krutostí ani přílišným výrazem, její autor kladl důraz spíše na klidnou jistotu víry, která se ve světcově tváři zobrazuje v okamžiku smrti.