Sv. Aloysius Gonzaga

Popis: Oválný obraz obsahuje vyobrazení světce adorujícího krucifix, který drží v rukou. Světec je zobrazen na velmi tmavém pozadí, udržovaném v odstínech hnědé, rozjasněné pouze úplně nahoře v obrazovém poli, kde na pozadí rezavé oblohy, mraků a slávy tvořené paprsky světla létající holubice je zobrazen Duch svatý. Aloysius Gonzaga je zobrazen téměř v plné formě, v dynamické póze, klečící, otočený ze tří čtvrtin – rovněž hlavou – heraldicky vlevo, mírně ohnutý. V obou rukou (pravá ruka světce je položena mnohem níže než levá) drží diagonálně umístěný krucifix značné velikosti. Svým levým předloktím světec také drží zelenou ratolest s bílými květy lilie. Aloysiova hlava je skloněná, blízko postavě Krista. Gonzaga má jemné rysy mladého muže a tvář se světle růžovou pletí, s krátkými tmavě hnědými vlasy. Světec je oděn v černé sutaně, jejíž spletité záhyby jsou viditelné ve spodní části obrazu. U krku je patrný mírně otevřený límec, nad nímž je patrný podobně otevřený límec podbílé košile. Přes sutanu je navlečena vlnitá bílá přepážka zdobená jemnou krajkou na horním střihu a spodním okraji. Ramena kříže držená světcem jsou v barvě tmavého dřeva. Postava umístěná na kříži je podána realisticky (Kristova hlava odvrácená od světce), s velkou dávkou výrazu, malovaná v naturalistické konvenci. Ve spodní části obrazového pole vpravo je při pohledu od diváka světle hnědý stůl s červeným polštářem, na kterém leží obráceně knížecí mitra v červenozlaté barvě, lemovaná kožešinou z hermelínu. Rám je částečně prolamovaný. Má obecný obrys oválu, mírně protáhlý na svislé ose. Nahoře je výzdoba rámu o něco propracovanější, má charakter finály, na jejíž ose je přímo nad obrazem oválná kartuše. Rám je zespodu vyříznut rovně. Vyrobeno ze symetrických, vícevrstvých vazeb akantových bičíků udržovaných s ostrým stylingem (ale ještě nevadnoucím) a jemnějšími květinovými motivy, v bílé barvě leštěného základu. Popisované vazby jsou obohaceny o motivy zcela nebo částečně zlaté: profilované lišty, různě široké úseky nabírané stuhy, většinou točené (s volutovým zakončením), samostatné voluty, květy lilie, roh s květy (v horní části rámu ).

Historie: Obraz patří do série devíti kompozic financovaných svídnickými jezuity v rámci důkladné barokizace gotického interiéru kostela ve Svídnici, která trvala několik desetiletí. Obrazy si objednali v roce 1700 dva slezští malíři: čtyři od Knechtela a pět od Johanna Jacoba Eybelwiesera mladšího. Knechtel své obrazy namaloval pravděpodobně docela rychle, ale bohaté rámy k nim vznikly až o deset let později, zřejmě až když byly hotové všechny obrazy cyklu.

Charakteristika: Obraz patří do série, která měla přiblížit zásluhy jezuitů v dějinách katolické církve zobrazením nejvýznamnějších představitelů řádu. Mezi nimi vynikali dva velmi mladí jezuité, kteří nebyli mučedníky, ale extrémně horlivými věřícími. Vedle pólu se objevuje sv. Stanislav Kostka, jehož obraz byl rovněž zařazen do svídnické série, sv. Aloysius Gonzaga. Narodil se v roce 1568 a pochází z velké italské rodiny vévodů z Mantovy. Rodinou předurčený k vojenské kariéře, dokonale vzdělaný a vyznamenaný zbožností a bohatým duchovním životem, dokázal odmítnout navrhovaný způsob světského života (který na obraze symbolizuje obrácená vévodská koruna). V roce 1585 vstoupil do jezuitského noviciátu, který však pro předčasnou smrt nedokončil. Zůstal hlavně v Římě, aniž by přerušil styky se svým rodovým knížectvím. Během epidemie panující v Římě získal od svých představených povolení věnovat se péči o nemocné a brzy po nakažení zemřel 21. června 1591. Blahořečen roku 1605, za svatého byl prohlášen roku 1726 a je považován za patrona mládeže, oltářníků a studentů. Obraz patří do raného období Knechtlovy tvorby a v kompozici zobrazení jsou dodnes patrné určité ohlasy manýristických řešení. Ve svídnické skladbě, přes jistou živost vnesenou světcovou neklidnou pózou, kladl Knechtel důraz především na ilustraci hlubokého duchovního života a meditace mladého světce.