Chudí vzdávají hold svatému Václavovi

Popis: Obraz malovaný na plátně ve formě svisle umístěného obdélníku. Kompozice zachycuje svatého Václava, českého knížete přicházejícího k chudým, kteří mu vzdávají úctu vděčni za své štědré dary. Vícefigurová scéna s postavami v různých pózách. Celé se to odehrává před hnědými stěnami místnosti. Na pravé (z pohledu diváka) straně kompozice je stěna s portálem zobrazeným v perspektivním zkrácení. Nad portálem, vysoko v rohu kompozice, je police s nádobou a uvázanou taškou. Dole v pozadí je roh místnosti. Stěna v pozadí, rovnoběžná s rovinou obrazu, je částečně zakryta závěsnou linkou se sušícím se prádlem. Při levém okraji obrazového pole je nahoře vyobrazeno prosklené okno (jsou patrné dva obdélníkové panely, z nichž spodní je vyšší, navíc rozdělený na menší čtverce úzkými lištami). Za oknem je vidět krajina. Pod horním okrajem obrázku jsou namalovány bílohnědé mraky, které nevyplňují horní rohy pole. Na ose tohoto pole je anděl přikrytý bílou drapérií a v ruce drží zelený list. Pro program celého představení je nejdůležitější spodní stage. Dveřmi na pravé (od diváka) straně kompozice vstupuje do pokoje sv. Václava se sluhou: starší muž s plnovousem, oděný v zeleném rouchu. Václav udělá krok vpřed levou nohou, je zřetelně zobrazen v pohybu. Horní část siluety a hlava jsou ze 3/4 natočeny k divákovi; viditelná tvář muže v nejlepších letech s tmavým strništěm, vousy a dlouhými vlasy. Pravá paže světce je ohnutá v lokti, ruka je svisle zvednutá, viditelná ve výšce hrudníku, a drží svazek dřeva, který nese pod levým podpaží, levou rukou drží princ klopu kabátu. vzadu, dole. Wacław má na sobě bohatě nařasená róba (zvyšující dojem pohybu): zelené spodní prádlo, červený plášť s hermelínovým límcem, vysoké hnědé holínky a ve spodní části červenou mitru zdobenou hermelínem. Kolem světcovy hlavy září záře, jejímž světlem vstoupili do místnosti. Skupina chudáků vyplňuje levou (z pohledu diváka) část pole kompozice (2/3 pole dole). Několik lidí je shromážděno kolem obdélníkového stolu umístěného uprostřed dole v této části kompozice; na hnědé podlaze. Na stole jsou zmačkané šedobílé ubrusy a hnědé nádobí. V pozadí je vidět několik lidí s hlavami vystupujícími za popředím a postavami v pozadí. Mezi těmito lidmi v popředí stojí za pozornost: vlevo (z pohledu diváka) přikrčený nebo klečící muž naklánějící se k nohám světice a dále vpravo (heraldicky) mladá žena s blond vlasy, s dítě, sedící na křesle u stolu. Za stolem se ke světci otočí další hrdinové scény: ženy a muži viditelní v polopostavách. Róby popisovaných chudých lidí mají různé barvy: šedobílou, modrou, červenou, zelenou a hnědou.

Historie: Obraz patří do série umístěné na stěnách lodi věnované dvěma svatým patronům kostela (a zároveň patronům zemí, ze kterých pocházeli): Stanislavu, krakovskému biskupovi a mučedníkovi, a Václav, český kníže a také mučedník. Předmětné dílo financoval známý slezský magnát Christoph Ferdinand von Nimptsch. V roce 1706 jezuité pověřili namalováním obrazu neznámého opolského malíře.

Charakteristika: Rozhodnutí vytvořit pro kostel ve Świdnici velké obrazy znázorňující život jeho patronů bylo zřejmé díky živému liturgickému kultu světců zmíněných v tomto kostele. Jezuité financovali pouze jeden obraz, zatímco ostatní byly financovány např. představitelé slezské šlechty. Do této skupiny patří diskutovaný obraz, darovaný Christophem Ferdinandem hrabětem von Nimptsch. Zvolil si poměrně typickou profesní dráhu ve službách Habsburků, ale po předcích zdědil i značné jmění. Obraz, který financoval, byl dlouhou dobu považován za dílo Jeremiáše Josepha Knechtla, zmiňovaného v jezuitských archivech jako autora obrazů ze života svatých Stanislava a Václava. Teprve nedávný výzkum Emilia Kłody, autorky monografie malíře z Lehnice, vyloučil jeho autorství k tomuto dílu (případ je podobný jednomu z vyobrazení ilustrujících scénu ze života sv. Stanislava – sv. Stanislav rozdává almužnu). To znamená, že pro sérii velkých obrazů z hlavní lodi jezuité zaměstnali ještě dalšího slezského umělce. Nutno zmínit, že donedávna bylo téma díla špatně interpretováno, což bylo pravděpodobně způsobeno obtížným přístupem k vysoko zavěšenému obrazu.